Každý ať si řeší svoje hřiště
Rozvod církevního manželství není věc, se kterou bych si věděl rady. Církevní sňatek není o psychologii, tím méně o zen. Je to prý smlouva s Bohem, ne se světským světem. Když začne zenbuddhistický psycholog kafrat do církevních pravidel, je to, jako kdyby pekař radil chirurgovi, jak operovat slepé střevo. Každý má svoje teritorium, a tam by měl zůstat.
Rozvod podle zen? Ale no tak…
Církev vidí manželství jako svátost, zen jako iluzi, a psychologie jako vztahovou dynamiku. To je tak rozdílný pohled, že zenový mistr může klidně meditovat deset let v lotosu, ale pořád nebude rozumět, co to znamená „co Bůh spojil, člověk nerozděluj.“ Je to jiný level. Nelze na to vztáhnout prázdnotu všech jevů a autenticitu bytí, o čemž je zen.
Rozvod církevního manželství: Ničení tradice je prasárna
Církevní sňatky jsou prý pro věřící víc než obyčejné „ano“. Jsou navíc prokazatelně součástí tisícileté tradice, která drží komunitu pohromadě. Mám respekt k tradici, dokonce oceňuji lidi, co se jí drží – ač to sám nečiním. Ničit institut církevního manželství či proti němu bojovat je dle mého názoru čirý idiotismus. Jak ho udržovat je potřeba se ptát u církve. Když bych se začal plést do církevních rozvodů já, bylo by to, jak když mluví vyučený horník o očkování.
Zen není o cestě ke spáse
Církevní pohled na manželství prý je o cestě ke spáse. A pokud by zen praktikující psycholog začal šťourat do svátostného spojení dvou duší, pak je to jako léčit zlomenou ruku akupunkturou na ucho – možná dobře myšlené, ale naprosto mimo.
Rozvod církevního manželství: Zen je mlčení
Pokud je něco pravým základem zen, pak je to mlčení. Člověk praktikující zen ví, kdy držet jazyk za zuby. Tak proč by měl kazit svoje osvícení tím, že se plete do něčeho, co ho vůbec nepálí? Když jde o církevní sňatky a rozvody, nejlepší rada zen praktikujícího psychologa zní: „Ptejte se duchovních příslušné církve!„
Nakupujte u odborníků
Každý strom má svoje kořeny, a pokud zenbuddhista začne přesazovat křesťanský dub (či lípu?) na zenovou skálu, nevyroste nic než chaos a zmar. Nechť se každý věnuje svému, každý si musí umetat vlastní cestu. Pokud někdo ve věci rozvodu církevního manželství váhá, vždycky je tu možnost ptát se farářů. Věřící tvrdí, že to už zachránilo spoustu situací.
V tomto vám neporadím, ale mohu doporučit kompetentního kněze. Chcete-li se poradit se mnou o něčem jiném, můžete si objednat konzultaci
